HISTORIE FILIÁLNÍHO KOSTELA

Tento kostel byl postaven v letech 1957 - 1961 k oslavě Trojjediného Boha, k uctění nejblahoslavenější Panny Marie, jejímuž Navštívení je zasvěcen, ke cti sv. apoštola Matěje a ke cti sv. Jana Nepomuckého.

Soběšovice měly svůj kostel odedávna. Byl dřevěný a až do reformace ve správě místního kněze. K soběšovické farnosti do konce 16. století patřily i Žermanice. Po roce 1654 už patřily Soběšovice k farnosti domaslavické.

Starý dřevěný kostel byl již v té době značně zchátralý, a proto roku 1681 byl do Soběšovic převezen dřevěný kostel z nedaleké Dobré. V dalším století byl v letech 1788 -1789 nahrazen novým, již zděným.

V červenci r. 1933 udeřil blesk do věže kostela. Plameny zničily věž, střechu a zvony. Jedním z nich byl památný zvon z roku 1538 a kronika o něm praví: "že jej c. k. generálmajor Karel Stařinský, rytíř Bithau ve vojně vydobyl, a když v Šebišovicích na odpočinku žil, jej kostelu daroval." Zvon při požáru spadl a rozbil se na čtyři kusy. Stařinský zemřel 29. května 1816 a měl v kostele u hl. oltáře pamětní desku. Do dvou let po požáru byl kostel opraven a znovu vysvěcen.

Ani jeden z těchto kostelů však nestál zde. Místo, kde byl kostel, hřbitov a škola, je zatopeno vodou údolní přehrady Žermanice. Poslední bohoslužba v původním kostele se konala 28. října 1956. Pak se začalo s odvozem vnitřního zařízení, byla sundána věž i střecha a zdi byly rozstříleny. Tímto okamžikem se začíná psát historie tohoto nového kostela. Při předběžných jednáních o výkupu pozemků a budov pro stavbu Žermanické přehrady bylo přislíbeno, že kostel, stejně jako hřbitov a škola budou na jiném místě znovu vystavěny. Když občané Soběšovic viděli, že daný slib se sice plní v případě hřbitova a školy, ale ne jíž náhrady za starý kostel, začali se nespokojeně domáhat nápravy u příslušných úřadů. Když však z jednání bylo zřejmé, že investor vodního díla se o výstavbu nepostará, rozhodli se občané Soběšovic postavit kostel svépomocí.

Získat povolení ke stavbě však nebylo snadné. Zvláště vedoucí odboru pro věci církevní při KNV činil různé průtahy a to i potom, kdy Rada ONV ve Frýdku-Místku vydala stavební povolení ke stavbě kostela. Toto povolení však podmínila souhlasem KNV. Teprve po intervenci vedoucího odboru vnitřní správy KNV, který byl poslancem za Soběšovice, byl souhlas se stavbou vydán. Stalo se tak 16. dubna 1957. O tom, že jednání s tehdejšími státními a stranickými orgány bývalo dramatické, je zřejmé například i z textu návrhu pro radu KNV na povolení stavby vypracovaného církevním tajemníkem: "V obci Soběšovice se v důsledku výše uvedených okolností vytvořila velmi napjatá situace a nebylo by nyní vhodné a snad ani politicky únosné, činit výstavbě náhradního kostela překážky, nebo vytvářením administrativních průtahů rozhodnutí o povolení stavby déle protahovati".

Občané Soběšovic nezaháleli a ještě před vydáním povolení začali s přípravnými pracemi. Během léta pak byly vykopány a vybetonovány základy kostela. Dne 27. října 1957 byl apoštolským administrátorem z Českého Těšína Dr. Františkem Onderkem slavnostně vysvěcen základní kámen. Rozměry tohoto kostela jsou téměř shodné s kostelem původním a to hlavně proto, aby mohl být využit stavební materiál z bouračky kostela v zátopovém prostoru. Především krov, střešní krytina, okna, dveře, atd. Hlavní oltář pochází z Vidnavy, z kaple bývalého kněžského semináře. Výstavba kostela byla financována především z částky získané odprodejem pozemku a budovy starého kostela investorovi výstavby Žermanické přehrady (VRIS Ostrava). Na stavbu nebyl poskytnut žádný státní příspěvek. Práce byly prováděny v dobrovolných brigádách, ve složitých podmínkách a často doslova "na koleně".

Během měsíce října 1961 byla stavba dokončena. Kolaudační řízení proběhlo dne 17.10.1961. 27. října 1961 byl kostel vysvěcen a předán do užívání Bohu a lidem. Světitelem byl MSGR. Dr. František Onderek.

Tento náš kostel není tak hodnotný svým stavebním slohem, ani dlouhou historií, ale má především hodnotu morální, kterou do ní vložili všichni, kdo za něj bojovali a přiložili ruku k dílu na jeho postavení. Je to jeden z mála, ne-li jediný kostel v naši zemi postavený v 50. letech 20. století.

Pozn.: Tento text byl sestaven na základě kroniky kostela v Soběšovicích, kterou sepsal zdejší rodák Pater Josef Nogol. Je společně se svým bratrem Patrem Františkem Nogolem pohřben na zdejším hřbitově. Oba bratři kněží byli za komunistické totality z politických důvodů vězněni.

Kostel v Soběšovicích se v roce 2009 podařilo opravit za podpory fondů EU, z Regionální operačního programu Moravskoslezsko. V roce 2019 v areálu tohoto kostela došlo k dokončení výstavby a slavnostnímu otevření Domu farní rodiny. Tento projekt rovněž vznikl za podpory fondů EU v rámci Integrovaného regionální operačního programu.

Pohled z ptačí perspektivy je ke shlédnutí v TOMTO VIDEU.